Náš závěrečný den

21. července, 2025

Probouzíme v kempu ve městě Pula, kolem máme moře. Na to jsme nebyli vybaveni a přemýšlíme, jak to uděláme, abychom se mohli vykoupat. Mě furt není nejlíp a mám rýmu. Domlouváme se, že zůstanu ještě odpočívat ve stanu a Marťas s Lůcou pojedou Lucce koupit nějaké plavky a pantofle. Já si dávám čínskou polévku. Vracejí se docela rychle, až jsem překvapená, Lůca si veze plavky, boty i šaty, takže se dílo zadařilo 🙏 už je mi trochu lépe. Přerovnáváme auto, ve kterém Lůca spala a Lůca se převléká do plavek. Jdeme k vodě! Teda takhle, Lůca už leží na ručníku a my s Marťasem chodíme, jak bludné ovce k vodě, k autu, do marketu, zase k autu, podívat se na paddelboardy, za Luckou, do auta, tohle nás baví tak dvě hodiny, tak usuzujeme, že si vypůjčíme paddelboard. Jdeme zase k autu se převléci.

Nemáme plavky, ale to nás nezastaví, Marťas navléká běžecké kraťasy a já kalhotky se sportovní podprsenkou. Jdeme na to! 

Jsou mírně vlnky, opalujeme se, pak vyvezeme i Lůcu, ta klouže z paddelboardu dolů do vody. Neúmyslně 😂 Nemá ráda hloubky, ale zvládá to krásně. Vyhazujeme ji zpátky na ručník a dáváme ještě pár minutek sami, než mi začne být zima 🥶 Furt jsme v odpočinkovém módu a jdeme ke stanu, tam dáváme instantní polévky a chodíme se po jednom sprchovat. Oblékneme se do města a shodujeme se, že už nebudeme přerovnávat auto, takže volíme koloběžky. S Martasem jedeme na jedné a Lucka na druhé, ta nás do kopce předjíždí vysmátá, jak lečo, ale my víme, že dolů nemá šanci. Předjížíme ji a pálíme to! Já se bojím, to Marťase vždycky trigruje, protože on řídí a já mu do toho dávám ty nejlepší rady 😂 otáčíme se a Lucka nikde, ajajaj. Už ji vidíme, tak razíme dál, jak magoři po hlavní, nemám sílu to vysvětlovat, že je to nebezpečné, tak se jen směju a myslím na maminku, že ji mám moc ráda a že ji ráda ještě uvidím. 

Jsme ve městě a jdeme se podívat na místní Koloseum, je nádherné, tak děláme tisíc fotek, Marťas trpělivě nic neříká 😂 vidím zmrzlinu, to byl jasný cíl, dávám si dva kopečky a Marťas taky. Jíme je cestou do nějaké uličky se stánky, ale nacházíme jen park, kde si sedneme na schody a koukáme na západ slunce. Totální romantika s třemi dámami, které stojí přímo před námi a krafou 👌

Moje intolerance na laktózu nás zvedá a jdeme najít první restauraci, kde se najíme. Me první kroky míří na záchod. Stihla jsem to! Dáváme si do bříška, je to luxusní. Trápí nás opuštěný stan v kempu, tak razíme Boltem zpátky. V kempu si ještě chvíli povídáme o životě, jak je krásný a růžový. Přesně o našich strastech a problémech. Jdeme udělat hygienu a hajat.