Šumava - den první 4.6.2026
Probouzím se ještě před budíkem a začínám dělat bordel, aby se omylem vzbudil i Marťas.
Balení už nám jde od ruky, teda spíš mě. Martinovi jsem včera řekla, že musíme vyjíždět v 8:30 (pravda byla, že v 9:00), takže Marťas v 8:30 odchází do sprchy 😂 a v tu ránu přijíždí i třetí člen této delegace, Bára.
Dobalili jsme batohy, já v 9:00 říkám Martinovi, že ve 12h nám jede z Modravy autobus a že cesta tam trvá dvě a půl hodiny, že už začínáme mít problém. Martin nemá problém. V 9:30 se konečně nakypeme do auta a vyjíždíme. Martin se ptá, v kolik že nám jede ten autobus. Říkám, že ve 12 a on mi tvrdí, že jsem říkala ve 12:30 😂 každopádně je to jedno, Martin drží plyn na podlaze a letíme jak o závod. Bára v klidu spí, já koukám do jízdního řádu a doufám, že se něco změní 😂. Nezměnilo. Ale Barča se probudila a zjistila, že nám to do kopců moc nejede, takže by bylo potřeba zbavit se zátěže. Bára se dobrovolně nabídla, že si vezme krávu na louce a pojede na ni, jak Rybana, škoda, že nebyl čas jí zastavit, ráda bych to viděla. Martin stáhnul minuty a při příjezdu na parkoviště jsme měli 11 minut na to se přezout, posbírat věci a dojít na zastávku. Ale parkoviště je plné. Blby, už mame jen 8 minut. Stihla jsem koupit lístek na parkování a Marťas s Barčou furt hledají místo. Ptám se jednoho pána u auta, jestli budou odjíždět a on, že jo, že 5 minut 😂😂😂😂 stihli to za 3. Bereme věci a Marťas nás posílá chytit autobus. Takže dáváme s Barčou klus s batohy hned na začátku. Autobus měl 2 minuty zpoždění, takže Marťas přichází ladným krokem. Ale stres se na něm podepisuje, tak mi říká, ať ho to nechám rozdýchat. To beru.
Sedáme do autobusu a jedeme na Železnou Rudu, Špičák. Mě i Rybaně se chce čůrat, takže ze začátku je veselo, ale pak už jen držíme inkontinenci na uzdě 😂😂😂
Na Šumavě jezdí autobusy, které zastavují mezi turistickými místy a spadají pod takzvanou Zelenou linku Šumavy. Je to perfektní, bude nám to pomáhat celý trek.
Vystupujeme za autobusu a jdeme rovnou do první restaurace na záchodky a kupujeme kolu, abychom udělali kšeft. Po dopití vyrážíme.
Jdeme po žluté za restauraci. Jdeme asi třicet vteřin a Marťas vidí stánek se zmrzlinou. To nemůžeme obejít! Dává si jen malou a jdeme dál. Cestou se Marťas s Barčou mečujou a očarovávají zaklínadly z Harryho Pottera. 😂 dávají piškvorky, prostě trek, jak se patří 🤍
Jdeme dál a je fakt sranda, rovinka, počasí je akorát, jelikož jsem ho objednávala předem. Ale dala jsem na něho celý budget, tak na zítra nezbylo, ale to uvidíme 😇
Po pár kilometrech přicházíme k Černému jezeru a je to ještě lepší, než jsme očekávali.
Fakt nádhera. Ale musíme jít dál.
Bára si povídá s Marťasem a říká mu, že mi v tom panování důvěřuje a že jsem ji říkala, že převýšení bude na tři dny 1000m. On jí to neguje, protože ne zná, ale Barča se nedává. Teda nedává se do doby, než se před ni otevřel první krpál. Tam bere zpátky vše co řekla a nabírá tempo. Ona už je někde v dali a povídá si tam s cizí paní.
Paní nahoře má nějaký spešl kočár na dítě, ale má v něm stan, batoh a věci na Trek, dítě má na zádech. Chvíli jdeme i s ni, tak si povídáme. Prý už jde šestý den z Mariánek a spí venku, borec ženská!
Ale z kopce už jdeme zase jen ve třech a rozjímáme, jak je to krásný. Přicházíme k Čertovu jezeru a sedáme si na sváču. Tentokrát se nám nechtělo tahat vařeni, protože jsme každý den v civilizaci, tak vytahujeme namazané housky se šunkou a sýrem a pak ještě s paštikou, k tomu okurku a máme i zákusek v podobě jerků a nějakých pendreků. 🤭
Po svačině jdeme dál, mírně z kopce. Potkáváme sjezdovku a na ni závody na kolech. Jsou to docela blázni na těch kolech, ale nenecháváme se zahanbit, vidím skokánek a nabíhám na něho s batohem a skáču dolů. Jasný hike parkur. Barča nelení a jako správná manažerka říká, že určitě by mě měli z RedBullu sponzorovat. Bohužel ze stánku si nikdo nevšiml, takže přišli o talenta, příště zkusíme před BigShockem 😂
Jdeme dál povídáme si a začíná zase krásný stoupaček. S Martinem kupujeme domy a Bára už je někde nahoře 😂 Aspoň, že na nás počkala. Dál jdeme spolu, jdeme mírně do kopce a otevírají se výhledy.
Kocháme se, fotíme a jdeme. Mame to už jen kousek do kempu, tak se domlouváme, že si to o necelé dva kilometry prodloužíme a dojdeme si pro housky na zítra. Je to z kopce, Marťas řeší práci - zase nějaký řidič ztratil návěs. 😂 My si s Barčou povídáme o knížkách. Pohodička. Přicházíme k večerce a jejich uličky jsou tak na to, aby tam prošel jezevčík. Tak necháváme batohy a Marťase venku 😂
Kupujeme si housky, Colu a jdeme do kempu.
V kempu je narváno, kdybychom neměli rezervaci, ani nás prý nenechají, ale máme, tak paráda. Stavíme stany a jdeme do sprch. Střídáme se po jednom a ostatní vždy čekají v restauraci, která je u sprch a dáváme si pití a hranolky. Respektive Marťas se pere o tatarku a sundává ji Barče z hranolek, je s nimi fakt sranda.
Poslední jde do sprch Marťas, tak si zabavuji jeho boty a ohřívám si v nich své čistě holé nohy 😂
Po sprše trochu chillujeme ve stanech, ale lítají kolem nich děti. Přes den jsme potkali hodně děti a shodli jsme se, že nám vůbec nevadili, fakt hodný děti jsme potkávali. Ty ale do kempu nevzali. Místo toho jsem vzali ty nejhyperaktivnější smrady, co by člověk našel. Tak uvidíme, co noc řekne 😂